close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

The Day Is Our Night 19.Díl

5. května 2013 v 17:55 | Monster-lowe |  Příběh:The Day Is Our Night
19.Díl
Týdny plynuly jak voda a od svatby to už byly tři měsíce. Pořád sem tomu nemohla uvěřit za čtyři měsíců tu pude plakat jeden upírek za měsíc na to druhý. Adél s Maxtem už jsou na jméně dohodly kluk Nicholas (Dík Adél trochu sem ho upravila :D )a kdyby to byla holka Nicole. Já s Tomsem si ještě jistí nejsme ale nějaké to jméno vyhlídnuté máme. Ale nechceme ho dopředu říkat. Dnes du ne že bych rodičům odpustila ale kvůli Tomsovi který mě donutil abychom šla k nim a řekla že už nejsem Engels ale Pargers a že budu mít (doufám že už se nic nestane) dítě.
,,Zlato jdeme?'' uslyšela sem z chodby
,,Jo jen si vezmu ten kabát. Nevíš kde je?''
,,Ne. Já se o tvoje věci nestarám''
,,To sem si myslela'' šeptla sem si pro sebe
,,Co si říkala?''
,,Nic'' nakonec sem ho našla a šla
,,Ale něco si říkala?''
,,Vážně nic''
,,Jen aby''
,,Ty mi nevěříš?''
,,Jo věřím ale nebudu se s tebou hádat''
,,Já se s tebou nehádám'' řekla sem a dala mu pusu na tvář

Když jsme došli k domu nechtělo se mi jít dovnitř ale musela sem jen kvůli Tomsovi a drobečkovi (nic lepšího mě nenapadlo)
,,Za zvoníš?''
,,Fajn'' zmáčkla sem zvonek a chvíli jsme čekaly až se otevřely dveře a v nich stála Sabina
,,Lott? Co tu děláš myslela sem že...''
,,Chci se omluvit za to co minule sem provedla za výstup a taky něco říct''
,,Pod te dál'' zavedla nás do obýváku kterému sem jako malá říkala Mega obývák. Bylo v něm místa jak pro třicet lidí. Když jsme vcházeli do místnosti v křesle seděl táta vedle něj na gauči Edward z jeho ženou Renée a dvojčaty Carl a Stephen. Z kuchyně vycházela máma a Mark manžel Sabiny a vedle nich pobíhala Diane.
,,Stracená dcera se vrátila?!'' řekl táta a stoupl si aby mě obejmul
,,Ne do slova''
,,Jak to?'' pustil mě a prohlídl ,,Že by vnouče?''
,,To taky''
,,A co svatba kdy bude? A s kým?''
,,Už byla''
,,Co? Jak to že si nás dcerko nepozvala?''
,,Soukromá''
,,Že na ní nemůžou být rodiče?''
,,To ne''
,,Co ne?''
,,Nechci se o tom bavit a jak vidím o zábavu máte postaráno tak mi půjdeme''
,,Dobře ale někdy zas nás navštiv prosím?!''
,,Dobře''
Cestou už to nebylo jak minule rychle pryč at se nechci vracet teď už to bylo domov je u upírů!!

(nedává to smysl ale já to prostě nějak musím ukončet :D tak další díl už nebude díl ale budouctost na 11 řádků a foto)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 adelahricova adelahricova | 5. května 2013 v 18:14 | Reagovat

skvělý a chápu tě já mám úplně vygumovanej mozek co se týče pokračování :)))

2 Monster-lowe Monster-lowe | E-mail | Web | 5. května 2013 v 18:15 | Reagovat

[1]: No to se nemáš já du vlžit 20 a konec budeš chtít další povídku??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkuji že si navštívil/a můj blog