
3.Díl
Vzpomínka na včerejšek mi kazila den. Celou dobu na mě v knihkupectví všichni se divně dívaly a já nevěděla proč? Když sem tam jen tak stála přišla ke mně Elisa (kolegyně)
,,Hej Rebec co tu jen tak stojíš?''
,,Hm.. já nevím mám špatný den''
,,Kvůli včerejšku?
,,Jak to myslíš?''
,,Normálně'' položila přede mě noviny s titulkem
Nám známí lamač dívčích srdcí Nathan Sykes si na šel přítelkyni?
Fotografové je přistihly v parku když si dávaly polibek na rozloučenou.....
Měla sem sto chutí ty noviny roztrhat
,,Ale.. já sním nechodím!''
,,Oni si myslí že jo''
,,At si to myslí ,ale pravda to není!''
,,Nekřič''
,,Nekřičím jen říkám pravdu''
,,Ale moc nahlas''
,,Už sem ticho'' začaly jsme se smát
Cestou domů sem se stavila v obchodě si něco koupit. Když sem šla kolem regálu s alkoholem zahlédla sem Nathana. Na nic sem nečekala a rychle šla k pokladně zaplatit a vypadnout. Když už sem byla skoro z obchodu pryč někdo mě chytl za rameno ,,Nath''
,,Hej kam pospícháš?''
,,Daleko od tebe!''
,,Proč?''
,,Četl si noviny?''
,,Ne něco zajímavé ho?''
,,Ne nic jen to že si všichni myslí že sem tvoje holka!''
,,Nic noví ho''
,,Tak sty noviny četl nebo ne?''
,,Četl''
,,Si ze mě děláš...''
,,At řekneš cokoliv tak ne'' skočil mi do řeči
Dál sem ho ignorovala a šla rovnou domů. Když sem došla domů sedla sem si za stůl a jedla rohlík s myšlenkou ho zabít!!!
Ráno sem se z budila a bylo mi blbě nechtělo se mi do práce. Sešla sem dolů a poprosila mamku aby zavolala do mé práce že ne pří du že je mi blbě. Když sem si sedla vedle Nicol začala se po usmívat a naznačovala ,abych se podívala do kalendáře. Když sem se podívala napřed sem nechápala ,ale pak mi to došlo dnes je 8.3 tak že zítra mám narozeniny a bude mi devatenáct.
,,A co jako?''
,,Bude ti devatenáct!''
,,To vím ale co s tím?''
,,Koho pozveš?'' opřela se o stůl a nadzvedala obočí
,,No ho ani za nic!''
,,Přiznej že se ti líbí?!''
,,A to jako proč?''
,,Když se tě na něco zeptám vždy ho tam zapleteš''
,,Nelíbí''
,,Nelži!''
,,Já nelžu!''
,,Já to poznám''
Zvedla sem se od stolu a šla si lehnout ještě sem slyšela jak Nicol křičí ,,lásce se nedá poručit!'' ještě to aby.
Když sem byla v pokoji vlezla sem si do postele a usnula.
Vzbudila sem se ve dvě ,ale bylo mi o dost líp. Sešla sem dolů a sedla si v obýváku do křesla. Když tam zase vběhla Nicol
,,Tati nevíš kde mám mobil?''
,,Jak to mám vědět?!''
,,Rebec půjčíš mi tvůj potřebuji si zavolat?''
,,Tak na''
,,Dík''
Viděla sem jí jak rychle běží do pokoje a třískla dveřmi.
Když se vrátila měla na tváři podezřelí jasný úsměv.
,,Co si zas provedla?''
,,Já co?''
,,Nevím že se tak směješ?
,,Nic''
,,Jen aby!''
,,Nicol potřebuji ,aby si šla něco koupit'' ozvala se s kuchyně mamka
,,Proč já proč ne třeba Rebec?'' mamka jí jen očima naznačila že to bude na zítřek a to už šla.
Když odešla šla sem spět do pokoje a pustila si hudbu a přitom četla knihu (divná kombinace vím)
Za nějakých deset minut se ozvalo prasknutí dveřmi a to bylo znamení že se Nicol vrátila.
,,Rebec pod dolů máme pizzu!!!'' křičela
,,Už jdu!''
Sešla sem dolu a hned se pustila do jídla
,,Až se zítra dozvíš co jsme připravily a co dostaneš...''
,,Tak co?'' mluvila sem z plnou pusou
,,To nevím?!'' začaly jsme se smát
,,Tak porad?''
,,Neřeknu to by nebylo překvápko!''
,,Prosím''
,,Ne!''
,,Si zlá!''
,,Ty víc!''
,,Ne ty ještě víc!''
Když jsme se do hádaly šla sem se osprchovat a smát s myšlenkou co dostanu.











To by mě zajmalo co dostane, těším se na další :))